Hákový kříž z Wolinu
Ti z nás, kteří ještě koukají na televizi měli nedávno možnost shlédnout reportáž ze slovansko-vikinského festivalu v polském Wolinu. Zajímavý článek věnující se této reportáži je možné si přečíst například na stránkách Délského potápěče. O tom, jak vypadá takový slovansko-vikinský festival ve skutečnosti, se může každý přesvědčit osobně na začátku srpna, kdy toto setkání fanoušků historie ranného středověku v Polsku ve Wolinu každoročně probíhá. Komu by se ale nechtělo čekat až do léta, má možnost shlédnout fotografickou galerii z jednotlivých ročníků na stránkách Wikingovie na Wolinie. Abychom i my zde přispěli svou troškou do mlýna, přidávám dvě fotografie z loňského Wolinu. Na první fotografii vidíme paní z Běloruska vyrábějící tradiční běloruský opasek. Na druhé fotografii je potom její konečný výrobek. Soudný člověk může stěží uvěřit tomu, že by se v případě této běloruské lidové umělkyně a jejího výrobku jednalo o propagaci neonacismu, jak se nás snažila přesvědčit výše zmíněná televizní reportáž.
M:
). Tie jeho príbehy sa len hemžili Paromom a tak podobne 
. Ale cez leto sa chystám spolu so spoločne zmýšľajúcimi priateľmi prejsť krupinskú planinu a zaznamenať všetko čo pochytíme. Našťastie o tejto studnici starých prameňov ešte nikto nevie 
.
Bohužiaľ, starkin dom krátko po jej umretí otec spolu s ostatními príbuzními predali staršiemu holandskému páru. Oni z povaly na ktorej som sa váľal v sene spravili podkrovie a všetky staré veci odtiaľ skončil na smetisku. Ono ja som si to vtedy ( tak desať rokov dozadu ani neuvedomoval, vtedy som bol mladý sprostý skinhead, ktorého akurát zaujala svastika ), naozaj neuvedomoval akú to môže mať hodnotu, dnes je mi to ľúto že som si z toho nespravil aspoň foto. Ale ešte viac mi je ľúto že som si z tej istej dediny ( môj otec odtiaľ pochádza a dodnes je to jeden z najopustenejších krajov na slovensku ) nespravil nahrávky jedného starého pána. On nám, malím deťom vždy v lete podvečer rozprával príbehy ( a nezabudol pripomenúť, že o tom nemáme hovoriť pánu faráru v nedeľu v kostole
SitňaN – a nemáte fotografie těch starých věcí? Sbíráme podobné doklady k publikaci.
Skorej ide o to že denešný slováci a češi vôbec netušia že svastika je aj ich simbol. Ja som napríklad našiel u starkej na povale staré veci ( od plachiet po kolovrátok ), ktoré boli ozdobené svastikami. A to boli veci z polovice 19-teho storočia, ešte od starej mamy, mojej starej mamy. Ale keď sa dnes niekto tu u nás pozrie napríklad na moje tetovanie, hneď sa u neho prejaví asociácia: hákový kríž=nacista. A darmo ja potom môžem vysvetľovať že pre mňa je akákoľvek forma spoločenského usporiadania založená na „socializme“ ( a či je to národný socializmus=nacizmus, alebo medzinárodný socializmus=komunizmus ) apriori neprijateľná. Ostatne, s takýmito skúsenosťami zrejme nie som sám.
hakovy kriz je zakazany symbol v tvare ciernej svastiky v bielom kruhu s cervenym pozadim. svastika je symbol pouzivany indoeuropanmi uz par tisicroci. dalsi priklad toho ako moze zla interpretacia zmiast ludi a zbytocne uskodit …