<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:georss="http://www.georss.org/georss" xmlns:geo="http://www.w3.org/2003/01/geo/wgs84_pos#" xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/"
		>
<channel>
	<title>Komentáře k příspěvku: Ask a Embla</title>
	<atom:link href="http://slavonie.org/2009/12/14/ask-a-embla/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://slavonie.org/2009/12/14/ask-a-embla/</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Fri, 25 May 2012 13:42:26 +0000</lastBuildDate>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.com/</generator>
	<item>
		<title>Od: M</title>
		<link>http://slavonie.org/2009/12/14/ask-a-embla/#comment-1100</link>
		<dc:creator><![CDATA[M]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 16 Dec 2009 12:08:58 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://slavonie.org/?p=3433#comment-1100</guid>
		<description><![CDATA[V Českých národních pohádkách od Karla Jaromíra Erbena je jedna zajímavá k tématu (Rozum a štěstí): »Byli tři tovaryši, jeden řezbář, druhý krejčí a já. Jednou jsme šli lesem a musili jsme v něm zůstat přes noc. Abychom před vlky byli bezpečni, udělali jsme si oheň a umluvili jsme se, aby jeden po druhém hlídal. Nejdříve hlídal řezbář, a pro ukrácení chvíle vzal špalík a vyřezal z něho pěknou pannu. Když byla hotova, probudil krejčího, aby ten zase hlídal. Krejčí vida dřevěnou pannu, ptal se co to. - „Jak vidíš,&quot; řekl řezbář, „byla mi dlouhá chvíle a vyřezal jsem ze špalíka pannu: bude-li tobě taky dlouhá chvíle, můžeš ji ošatit.&quot; Krejčí hned vyndal nůžky, jehlu a nit, střihl na šaty a dal se do šití; a když byly šaty hotovy, pannu přistrojil. Potom zavolal na mě, abych já šel hlídat. I ptám se ho taky, co to má. - „Jak vidíš,&quot; řekl krejčí:  „řezbáři byla dlouhá chvíle a vyřezal ze špalíku pannu, a já z dlouhé chvíle jsem ji ošatil. Bude-li tobě taky dlouhá chvíle, můžeš ji naučit mluvit.&quot; I naučil jsem ji skutečně do rána mluvit.«]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>V Českých národních pohádkách od Karla Jaromíra Erbena je jedna zajímavá k tématu (Rozum a štěstí): »Byli tři tovaryši, jeden řezbář, druhý krejčí a já. Jednou jsme šli lesem a musili jsme v něm zůstat přes noc. Abychom před vlky byli bezpečni, udělali jsme si oheň a umluvili jsme se, aby jeden po druhém hlídal. Nejdříve hlídal řezbář, a pro ukrácení chvíle vzal špalík a vyřezal z něho pěknou pannu. Když byla hotova, probudil krejčího, aby ten zase hlídal. Krejčí vida dřevěnou pannu, ptal se co to. &#8211; „Jak vidíš,&#8221; řekl řezbář, „byla mi dlouhá chvíle a vyřezal jsem ze špalíka pannu: bude-li tobě taky dlouhá chvíle, můžeš ji ošatit.&#8221; Krejčí hned vyndal nůžky, jehlu a nit, střihl na šaty a dal se do šití; a když byly šaty hotovy, pannu přistrojil. Potom zavolal na mě, abych já šel hlídat. I ptám se ho taky, co to má. &#8211; „Jak vidíš,&#8221; řekl krejčí:  „řezbáři byla dlouhá chvíle a vyřezal ze špalíku pannu, a já z dlouhé chvíle jsem ji ošatil. Bude-li tobě taky dlouhá chvíle, můžeš ji naučit mluvit.&#8221; I naučil jsem ji skutečně do rána mluvit.«</p>
]]></content:encoded>
	</item>
</channel>
</rss>

